pátek 31. července 2009

Vyvracení mýtu očkování (přednáška-video)

Vřele doporučuji komukoliv shlédnout Očkování -- smysl nebo nesmysl?. Jde o přednášku (německy se slovenskými titulky) paní Anity Petek-Dimmer, která se intenzivně a nezávisle zabývá očkováním přes 10 let.

Vysvětluje, jak očkování vzniklo (očkování proti neštovicím), jak se vyhodnocuje jeho účinnost, popisuje jednotlivé látky, jak se vyrábí, ad. Video sice trvá déle než hodinu, ale nenudí a chcete-li získat co nejvíce informací v co nejkratší době, vyplatí se sledovat až do konce.

pondělí 27. července 2009

Modelové vakcíny proti chřipce

Domnívám se, že jsem nalezl určitou stopu o pozadí vývoje vakcíny, kterou připravuje farmaceutické firmy proti prasečí chřipce. Dle informací, které uveřejnil SKÚL je k dispozici několik mock up vakcín proti mexické resp. prasečí chřipce, které mají projít schvalovacím procesem.

Cituji ze zprávy SUKL:
Čtyři mock-up vakcíny vyvinuté společnostmi Baxter, GlaxoSmithKline a Novartis již byly Evropskou unií schváleny na základě dřívějších dat vygenerovaných v souvislosti s virovým kmenem H5N1, který je H1N1 podobný. Tyto vakcíny byly vyvinuté s vědomím, že virový kmen může být v případě vyhlášení pandemie změněn tak, aby zahrnoval kmen způsobující pandemii. Dohromady byly tyto vakcíny testovány na více než 8,000 subjektech. Desetiletí zkušeností se sezónními chřipkovými vakcínami naznačují, že vložení nového kmene do vakcíny, což se stane v případě záměny H5N1 za H1N1 v mock-up vakcínách, by nemělo zásadně ovlivnit bezpečnost anebo účinnost vakcíny.

Jeden z přípravků firmy Baxter Celvapan byl registrován u Státního ústavu pro kontrolu léčiv již v březnu 2009. V tiskové zprávě z ledna 2009 firma uvádí, že vakcína byla vyvinuta proti ptačí chřipce H5N1.

Cituji z tiskové zprávy:
Světu hrozí pandemie ptačí chřipky a je jen otázkou času, kdy virus H5N1 zmutuje a začne napadat lidi. Roman Prymula, děkan a vedoucí katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví k tomu dodává: „Jestli přijde příští rok, za dva roky nebo za pět let je diskutabilní, jednotný názor na to neexistuje. Musíme, ale počítat s tím, že pandemie přijde a na tuto situaci se připravit“.

Pozitivní stanovisko je podmínkou k udělení licence pro „modelovou“ („mock-up“) vakcínu, která umožňuje použití CELVAPANu v případě, že Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásí pandemii.

A co pandemie prasečí chřipky, která byla vyhlášena WHO v květnu t.r. zatímco hysterie okolo ptačí chřipky pomalu upadala v zapomnění. Můžeme být v budoucnu svědky obou pandemií?

Podotýkám, že tato tisková zpráva hovoří o faktu, že společnost Baxter uvolnila vakcínu proti ptačí chřipce, kterou v březnu registrovala u SÚKL. Došlo k plošnému nasazení této vakcíny?

Dle zprávy Evropské lékové agentury (EMEA) přípravek Celvapan je „modelová“ vakcína. (tzv. mock up). Jedná se o speciální druh očkovací látky, která je určena ke zvládání pandemie.

Co se týká složení a výroby, je „mock-up” vakcína (mock-up = atrapa, maketa, tedy základní přípravky, které budou do konečné podoby upraveny až v případě propuknutí chřipkové pandemie) identická s budoucí pandemickou vakcínou. Protože však není znám aktuální pandemický kmen, obsahuje vakcína jiný chřipkový kmen, který se u široké veřejnosti dosud neobjevil. V případě vyhlášení pandemie umožňuje tato licence rychlé povolení vakcíny, která již bude obsahovat aktuální pandemický kmen.

Ve zprávě EMEA, která provází schvalovací proces vakcíny CELVAPAN se uvádí následující:
Před vypuknutím pandemie není známo, o který kmen chřipky se bude jednat, a proto farmaceutické společnosti nemohou předem připravit správnou vakcínu. Namísto toho mohou přichystat vakcínu, která obsahuje speciálně vybraný kmen viru chřipky, jemuž nebyl dosud nikdo vystaven a vůči kterému není nikdo imunní. Mohou navíc tuto vakcínu testovat, aby zjistily, jak na ni budou lidé reagovat. Tento postup umožňuje společnostem odhadnout reakce lidského organismu v případech, kdy vakcína obsahuje kmen chřipky způsobující pandemii.

Vakcíny působí tak, že „učí“ imunitní systém (přirozený systém obrany těla), jak se bránit proti onemocnění. Přípravek Celvapan obsahuje virus nazývaný H5N1, který byl nejprve inaktivován (usmrcen), aby nemohl vyvolat onemocnění. V případě vypuknutí pandemie bude kmen viru obsaženého v přípravku Celvapan před použitím vakcíny nahrazen kmenem způsobujícím pandemii.

Modelová vakcína je vlastně chřipkové puzzle, do kterého může být dosazen chřipkový kmen způsobující pandemii. Jestliže virus mutuje, může se vyvinout nový chřipkový kmen. Nelze tedy vyloučit, že může být dosazen i kmen pro prasečí chřipku.
Jakmile je jedinci podána vakcína, imunitní systém rozpoznává inaktivovaný virus jako „cizí“ a vytváří proti němu protilátky. V případě opětovného vystavení viru bude imunitní systém schopen vytvořit protilátky rychleji. To pomáhá při ochraně před onemocněním.

Zpráva EMEA pokračuje:
CELVAPAN je vyroben na základě VERO buněčné technologie, která je patentovaná společností Baxter a která skýtá hned několik výhod oproti konvenční technologii výroby vakcín využívající slepičí vejce. Výrobní proces společnosti Baxter založený na vero buňkách je rychlejší díky schopnosti využít „původní“ virus, který nemusí být modifikován pro množení ve slepičích vejcích.

O "verotechnologii" jsme již byli informováni v tisku, ale tentokrát v souvislosti s vývojem vakcíny proti prasečí chřipce.

Cituji:
V Česku se už začalo s výrobou vakcíny proti prasečí chřipce. "Společnost Baxter očkovací látku vyrábí na základě patentované vero buněčné technologie, která umožňuje podstatné zrychlení procesu výroby," uvedla mediální zástupkyně společnosti Jana Čechová.

Není pochyb o tom, že díky této "verotechnologii" bude vyvíjena vakcína proti prasečí chřipce. Z laického pohledu vidíme, že existuje technologie, která umožní do přípravku implementovat libovolný kmen, který vyvolal pandemii chřipky.

Zpráva EMEA pokračuje:
Jaký přínos přípravku Celvapan byl prokázán v průběhu studií?
V souladu s kritérii stanovenými Výborem pro humánní léčivé přípravky (CHMP) musí modelová vakcína vyvolat ochranné hladiny protilátek u nejméně 70 % osob, aby byla shledána vhodnou.

Studie prokázala, že přípravek Celvapan vyvolal takovou reakci v podobě tvorby protilátek, která uvedená kritéria splňuje. Ve 21. den po druhé vakcinaci bylo u 72 % dospělých dobrovolníků mladších 60 let (192 z 265) a u 74 % dospělých dobrovolníků starších 60 let (200 z 270) dosaženo takových hladin protilátek, které by je ochránily proti viru H5N1.

Jaká jsou rizika spojená s aplikací Celvapanu?
Přípravek Celvapan by neměl být podáván pacientům, u nichž byla zaznamenána anafylaktická reakce (závažná alergická reakce) na kteroukoli složku vakcíny nebo na kteroukoli látku obsaženou ve vakcíně ve stopovém (velmi nízkém) množství, jako je například formaldehyd, benzonáza nebo sacharóza. Pokud by došlo k vypuknutí pandemie, může být vhodné vakcínu přesto podat i těmto pacientům, a to za předpokladu, že jsou k dispozici prostředky k okamžité resuscitaci.

Na základě čeho byl přípravek Celvapan schválen?
Výbor CHMP rozhodl, že přínosy přípravku Celvapan v rámci očkování proti chřipce v oficiálně vyhlášených pandemických situacích převyšují jeho rizika.

Přípravku Celvapan bylo uděleno rozhodnutí o registraci „za výjimečných okolností“. To znamená, že jelikož není znám kmen chřipky, který může způsobit pandemii, nebylo možné získat o budoucí pandemické vakcíně vyčerpávající informace.

Jaká opatření jsou uplatňována k zajištění bezpečného používání přípravku Celvapan?
Bude-li přípravek Celvapan v průběhu pandemie používán, společnost vyrábějící přípravek shromáždí informace o bezpečnosti této vakcíny v průběhu jejího používání.[Na základě jakých kriterií lze považovat vakcínu za používanou?] Jedná se o informace o jejích vedlejších účincích, její bezpečnosti při používání u dětí, těhotných žen, pacientů se závažnými onemocněními a u osob, které mají problémy s imunitním systémem. [Opravdu je možné schválit vakcínu u, které nemáme informaci o vedlejších účincích resp. bezpečnosti před aplikací?]

Závěrečné shrnutí:
  • EMEA a odpovědné orgány EU již nyní schvalují nebo se chystají schválit mock up vakcíny proti budoucím kmenům pandemie chřipky.

  • Uveřejněné informace z EMEA se podobají tiskové zprávě. Nebyla publikována ani jedna zmínka o konkretních studiích, které byly zdrojem publikovaných závěrů. Nedozvídáme se ani jaké týmy nezávislých specialistů zejména imunologů se podílely na výzkumu.

  • Na zakladé citovaných informací nebylo uveřejněno, jaká je účinnost vakcíny proti viru. Pouze se částecně zkoumá zdravotní nezávadnost přípravku a "nezávisle"? se jen ověřuje, zda si vytvořil imunitní systém očkovaného (blíže nespecifikované) protilátky v blíže nespecifikovaném množství.

Dali byste se očkovat na základě uvedených informací? Přispějte Vašimi názory do diskuse.

neděle 26. července 2009

Zpráva o utajování následků očkování (Kennedy proti farmakoncernům)

Dnešní příspěvek je z větší části překladem článku Roberta F. Kennedyho, který vyšel v časopise Rolling Stone v r. 2005. Pro překlad do češtiny jsem si vypomohl zdrojem Smrtící imunita z webu www.mwm.cz.

Článek odkrývá vazby mezi Big Pharmou (největší farmacetické firmy) a vládou/úřady USA, odkrývá nebezpečí spojovaná s vakcínami, které vyrábějí tyto farmaceutické společnosti. Kennedyho článek dokumentuje vládní úsilí k utajení alarmujících dat o nebezpečích očkování.

Pozn.: zvýraznění v citovaných článcích je provedeno mnou, [text] případně dopsán.

Nejdříve kdo je Robert F. Kennedy, Jr.
Robert Francis Kennedy, Jr. (narozen v 17. ledna 1954) je třetí z 11 dětí Ethel Skakel Kennediové a Roberta F. Kennedyho a je synovec Johna F. Kennedyho. Je právníkem v oblasti životního prostředí [...].
V lednu 2007 naznačil, že by usiloval o senátorskou pozici v New Yorku, pokud by Hillary Clintonová vyhrála prezidentské volby v r. 2008. Toto senátorské místo dříve držené Clintonovou je stejné, na které byl zvolen jeho otec Robert F. Kennedy v roce 1964. V prosinci Robert Kennedy oznámil, že již nemá o toto místo zájem.

[Jeho strýc JFK byl trnem v oku mnoha velkých firem. V listopadu 1963 byl JFK za nevyjasněných okolností zavražděn; byl milován obyčejnými lidmi a nenáviděn establishmentem. Milióny lidí spontánně přicházely ke smutečnímu vlaku vezoucímu rakev JFK.]

Vzhledem k tématu zajímavý článek o výdajích farmakoncernů:
Big Pharma utratí více na reklamě než na výzkumu a vývoji, tvrdí studie 7. leden 2008

Nová studie dvou výzkumníků Univerzity York odhaduje, že americký farmaceutický průmysl utratí takřka dvakrát tolik na propagaci, než kolik dá na vlastní výzkum a vývoj, navzdory tvrzení koncernů.[...]

Nyní vlastní článek Kennedyho z časopisu Rolling Stone
Očkování: Smrticí imunita

V červnu 2000 se v izolovaném Simpsonwoodově konferenčním středisku v georgijském Norcross sešla skupina špičkových vědců a zdravotnických funkcionářů. Lokalita schůzky svolané Střediskem pro prevenci a potlačování chorob (Centers for Disease Control and Prevention -- CDC) do metodistického centra uhnízděného v lesnaté krajině poblíž řeky Chattahoochee zaručovala plnou diskrétnost. Agentura nevydala o tomto zasedání žádné veřejné prohlášení -- soukromá pozvání dostalo pouze dvaapadesát přímých účastníků. Přítomni byli vysocí činovníci CDC a Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), špičkoví odborníci na očkovací séra z WHO -- Světové zdravotnické organizace v Ženevě a zástupci všech významných producentů vakcín, včetně Glaxo-Smith-Kline, Merck, Wyeth a Aventis Pasteur. Funkcionáři CDC účastníkům opakovaně připomínali, že veškerá projednávaná vědecká data podléhají přísnému „informačnímu embargu“. Nebylo umožněno pořizování fotokopií předložených dokumentů a při odchodu si nesměli vzít nic s sebou.

Federální úředníci a zástupci průmyslu se shromáždili za účelem projednání zneklidňující nové studie, která přinesla alarmující otázky ohledně nezávadnosti velkého počtu běžných očkovacích látek podávaných mladistvým a dětem. Podle závěrů epidemiologa CDC, Toma Verstraetena, který analyzoval lékařské záznamy uložené v obří databázi agentury 100 000 dětí, se rtuťový konzervační prostředek ve vakcíně -- thimerosal -– jevil jako odpovědný za dramatický nárůst případů autismu a velkého množství dalších neurologických poruch u dětí. „To, co jsem našel, mne opravdu zděsilo,“ sdělil přítomným v Simpsonwood Verstraeten, citující velké množství dřívějších studií, jež signalizovaly vazbu mezi thimerosalem a opožděným jazykovým projevem, poruchami pozornosti, hyperaktivitou a autismem. Od roku 1991, kdy CDC a FDA doporučily, aby tímto konzervačním prostředkem -- podávaným v jednom případě do hodiny po narození kojencům -- byly vybaveny tři další vakcíny, se odhadovaný počet případů autismu patnáctinásobně zvýšil -- z 1:2500 na 1:166.

Tyto nálezy vyděsily dokonce i vědce a lékaře navyklé čelit problematice života a smrti. „Můžete si to obracet jak chcete,“ řekl shromáždění Dr. Bill Weil, lékař z American Academy of Pediatrics, „ale tyto výsledky jsou statisticky významné.“ Nejvíce byl znepokojen Dr. Richard Johnston, imunolog a pediatr z University Colorado, jehož vnuk se narodil brzy ráno prvního dne tohoto mítinku.
„Jak se cítím?“ řekl, „promiňte mi osobní přístup, ale já nechci, aby můj vnuk dostal vakcínu obsahující thimerosal, dokud nebudeme úplně přesně vědět, co se děje.“

Jenže namísto, aby podnikli okamžité kroky k varování veřejnosti a nařídili, aby zásoba vakcín obsahujících thimerosal byla bezprostředně stažena z užívání, strávili úředníci a zástupci exekutivy zbývající dva dny v Simpsonwoodu rokováním o tom, jak zničující nová fakta co nejlépe a nejrychleji skrýt.
Podle jednacího protokolu, získaného na základě zákona o právu na informace, se mnozí účastníci schůzky obávali, že odhalení zničujícího efektu thimerosalu může postihnout jejich průmysl. „Z hlediska obhajoby u jakéhokoli soudního procesu jsme v špatném postavení,“ mínil Dr. Robert Brent, pediatr z dětské nemocnice Alfred duPonta I. v Delaware. „Toto bude vítaná možnost pro velice zaneprázdněné právníky v této zemi.“

Dr. Bob Chen, vedoucí oddělení pro spolehlivost očkovacích látek u CDC, se vyjádřil, že „s ohledem na citlivosti dat by se tyto informace neměly dostat ven, řekněmě, do těch méně zodpovědných rukou.“ Dr. John Clements, poradce pro vakcíny u Světové zdravotnické organizace (WHO) prohlásil, že „taková studie snad ani neměla být vůbec provedena“ a varoval, že pokud její výsledky „budou převzaty ´jinými´, budou použity způsobem, který bude mimo zájmy přítomné skupiny.“

Státní systém ve skutečnosti prokázal mnohem větší zběhlost při manipulaci s touto hrozbou, než při ochraně dětského zdraví. CDC nařídil Zdravotnickému institutu (Institute of Medicine), aby provedl novou studii, která měla očistit rizikovost thimerosalu; objednávka výzkumníkům zněla – „vyloučit jeho chemickou spojitost s autismem“. CDC zatajil Verstraetenovy nálezy, i když byly určeny k okamžité publikaci, a ostatním vědcům bylo řečeno, že data, z nichž vycházel „se ztratila“ a nemohou být znovu získána. A navíc, aby se vyhnula působnosti zákona o svobodě informací, agentura předala svou obrovskou databázi záznamů o vakcinacích soukromé společnosti, která ji prohlásila za uzavřenou pro výzkum. Verstraeten v roce 2003 konečně publikoval svou studii, v níž přepracoval původní údaje tak, aby pohřbil spojitost mezi thimerosalem a autismem. Poté nastoupil u Glaxo-Smith-Kline.

Výrobci vakcín sice postupně začali vypouštět thimerosal z injekcí pro americké děti, avšak doprodej rtutí kontaminovaných zásob pokračoval až do loňska. CDC a FDA šly výrobcům na ruku skupováním zamořených očkovacích látek na export do rozvojových zemí a povolením umožňujícím farmaceutickým společnostem pokračovat v užívání thimerosalu v některých amerických vakcínách -- včetně několika proti dětské chřipce a stejně tak i v injekcích pro přeočkování proti tetanu, běžně prováděného u jedenáctiletých.

Farmaceutické společnosti získaly podporu i u mocných washingtonských zákonodárců. Vůdce parlamentní většiny v Senátu Bill Frist, který přijal 873 000 dolarů v příspěvcích od farmaceutického průmyslu, se snažil ochránit výrobce vakcín před zákonnou odpovědností při 4200 soudních procesech, iniciovaných rodiči poškozených dětí. Frist se v pěti samostatných případech pokoušel o zapečetění všech vládních dokumentů souvisejících s vakcinací -- včetně zmíněného protokolu z utajeného jednání v Simpsonwood -- a chránit společnost Eli Lilly, která thimerosal vyvinula, před soudním obesláním. Roku 2002, jen den poté kdy do zákona o homeland security lstivě podstrčil dodatkovou klauzuli známou jako „Eli Lilly Protection Act“, přispěla tato společnost na jeho kampaň 10 000 dolary a zakoupila 5000 výtisků jeho knihy o bioterorizmu. Zmíněné opatření Kongres zrušil v roce 2003, ale počátkem letošního roku Frist protlačoval do protiteroristického zákona klauzuli, která by zabránila jakémukoli odškodnění dětí trpících mozkovými poruchami v souvislosti s očkováním. „Ohromné množství soudních procesů by mohlo vytlačit producenty vakcín z obchodu a ohrozit tak naše kapacity potřebné k zvládnutí případného teroristického biologického útoku,“ prohlásil Fristův asistent pro legislativu Andy Olsen.

Úsilí vlády ututlat škodlivost thimerosalu dokonce šokovalo i četné konzervativce. Republikán Dan Burton z Indiany dohlížel na tříleté vyšetřování thimerosalu poté, co byl u jeho vnuka diagnostikován autismus. „Užívání Thimerosalu jako konzervačního prostředku ve vakcínách přímo souvisí s epidemií autismu,“ uzavírá zpráva jeho House Government Reform Committee (Výbor pro vládní reformy). „Této epidemii bylo s nejvyšší pravděpodobností možné zabránit či ji významně omezit, kdyby FDA nezaspala co se týče nedostatku dat o neškodnosti injikovaného thimerosalu, známého jako silný neurotoxin.“ FDA a další zdravotnické agentury, vyjma úspěšného „protiprávního počínání za účelem vlastní ochrany“ a „nemístného protekcionizmu vůči farmaceutickému průmyslu“, naprosto selhaly, píše se ve zprávě komise.

Skutečnost, že se státní zdravotnické agentury předem dohodly s velkými farmaceutickými koncerny na tom, že zatají ohrožení thimerosalem veřejnosti je ukázkovým příkladem hrůzné arogance institucionální moci a hrabivosti. Sám jsem se [Kennedy] nechal vtáhnout do případu jen neochotně. Jako právník a environmentalista, který strávil léta problematikou jedovatosti rtuti, jsem se často setkával s matkami autistických dětí, absolutně přesvědčenými o tom, že jejich dětem ublížila vakcinace. Osobně jsem tomu nevěřil. [klíčová věta celého článku]

Pochyboval jsem, že by z autismu mohl být obviněn jediný zdroj a chápal pozici státu, který musí přesvědčit rodiče o neškodnosti očkování; závisí na tom vymýcení smrticích dětských nemocí. Spíš jsem souhlasil se skeptiky jako je Henry Waxman a jeden demokrat z Kalifornie, který kritizoval kolegy z Výboru pro vládní reformy za ukvapené závěry ve věci autismu a očkování. „Dokud neznáme fakta, proč bychom měli děsit lidi kvůli imunizaci?“, mínil na jednom z jednání Waxman.

K přesvědčení, že spojení mezi thimerosalem a epidemií dětských neurologických poruch je skutečností, jsem dospěl až po přečtení Simpsonwoodova záznamu, studiu výsledků posledních bádání špičkových vědců a hovorech s mnoha našimi předními specialisty v oboru rtuti.

Pět z mých vlastních dětí nepatří k „thimerosalové generaci“ -- tedy k těm, kteří se narodili v letech 1989 až 2003 a přijali těžké dávky rtuti z vakcín. „Základní školy jsou zaplaveny dětmi vykazujícími symptomy poškození neurologického nebo imunitního systému,“ vypověděla roku 1999 před House Government Reform Committee školní zdravotní sestra Patti White. „Široce se předpokládá, že nás očkování udělá zdravějšími; avšak za celých dvacet pět let v povolání zdravotní sestry jsem nikdy neviděla tolik postižených a nemocných dětí. Něco velmi, velmi špatného se děje našim dětem.“

V současnosti trpí autismem více než 500 000 dětí a pediatři každoročně diagnostikují přes 40 000 nových případů. Přitom bylo toto onemocnění až do roku 1943 neznámé, než bylo identifikováno a diagnostikováno u jedenácti dětí narozených v měsících, kdy se v roce 1931 začal do očkovacích látek pro děti přidávat thimerosal.

Někteří skeptici přesto zpochybňují, že vzestup autismu mají na svědomí očkovací látky obsahující thimerosal. Argumentují tím, že nárůst případů je dokladem lepší diagnostiky -- teorie, která je přinejlepším ke zvážení, jestliže většina nových případů autismu spadá do jediné generace dětí. „Kdyby ta epidemie opravdu byla důsledkem mizerné diagnostiky,“ vysmívá se Dr. Boyd Haley, jedna ze světových kapacit na toxicitu rtuti, „kdepak jsou všichni ti dvacetiletí autisti?“ [...]

Ruští vědci v roce 1977 zjistili, že poškození mozku se o pár let později projevilo dokonce i u dospělých, kteří byli vystaveni mnohem nižší koncentraci rtuťového etylu než americké děti. Rusko zakázalo thimerosal z dětských očkovacích látek už před dvaceti lety a Dánsko, Rakousko, Japonsko, Velká Británie a všechny skandinávské země následovaly jeho příklad.

„Není dokonce možné vyrobit studii tak, aby vykazovala, že thimerosal je bezpečný,“ říká Haley, šéf katedry chemie na University of Kentucky. „Je to zatraceně jedovatá věc. Když vstříknete thimerosal zvířeti, jeho mozek onemocní. Jestliže ho aplikujete na živou tkáň, buňky odumírají. Když to přidáte ke kultuře v Petriho misce, zahyne. Při znalosti všech těchto věcí by bylo šokující, kdyby to někdo chtěl vstříknout dítěti bez toho, aby mu ublížil.“

Interní dokumenty firmy Eli Lilly, která thimerosal vyvinula, prozrazují, že tam odpočátku věděli, že tento produkt může jak zvířatům tak i lidem způsobit újmu na zdraví a dokonce i smrt. [...]

V následujících desetiletích důkazů proti thimerosalu stále přibývalo. Za druhé světové války, kdy se této konzervační látky užívalo ve vakcínách určených pro vojáky, Ministerstvo obrany po Lilly požadovalo, aby byly opatřeny nálepkou „Jed!“ Výsledky další studie publikované roku 1967 v žurnálu Applied Microbiology uvádějí, že thimerosal přidaný do vakcín injektovaným myším tato zvířata zabíjí. Studie společnosti Lilly zjistila, že thimerosal je toxický vůči buňkám epitelu v koncentracích 1:1 mil. -- 100x slabší, než koncentrace typické vakcíny. Přesto nadále prosazovala thimerosal jako „netoxickou látku“ a navíc ho včlenila do dezinfekčních prostředků. V roce 1977 zemřelo v nemocnici v Torontu deset dětí poté, když u nich použili na dezinfekci pupeční šňůry prostředek obsahující thimerosal.

[...]

Farmaceutický průmysl si byl dobře vědom skutečnosti, že další vakcíny nesou nebezpečí. V tomtéž roce, kdy CDC schválila nové očkovací látky, varoval Dr. Maurice Hilleman, jeden z otců Merckova očkovacího programu, že šestiměsíční dítě, které obdrží tyto dávky, bude vystaveno nebezpečné dávce rtuti. Jeho doporučení nepoužívat thimerosal „zejména u kojenců a dětí“ znamená, že průmysl měl k dispozici netoxické alternativy. „Nejlepší bude,“ dodal, „přejít k přípravě efektivních očkovacích látek bez přidávání konzervačních prostředků.“

Nicméně pro Mercka i další farmaceutické společnosti představovaly překážku peníze. [...] Merck, konfrontovaný s touto „cenovou rozvahou“, ignoroval Hillemanovo varování a vládní úředníci nadále prosazovali použití stále většího množství očkovacích látek s thimerosalem u dětí. Před rokem 1989 absolvoval předškolní Američan jedenáct očkování -- mimo jiné proti dětské obrně, záškrtu, tetanu, černému kašli, příušnicím a zarděnkám. O deset let později už děti díky federálním normám absolvovaly v předškolním věku celkem dvaadvacet imunizací. [...]

S rostoucím počtem vakcín u dětí explodoval i nárůst případů autismu. [...]

Škody však už byly napáchány. Dětem, které absolvovaly všechna svá očkování a přeočkování, bylo do věku šesti měsíců vstřiknuto celkem 187 mikrogramů rtuťového etylu -- což je 99x více oproti limitu, který EPA uvádí pro denní expozici příbuzného metylu rtuti. Ačkoli výrobci očkovacích látek trvají na tom, že etyl rtuti představuje jen malé nebezpečí, protože se rychle rozloží a je z těla odstraněn, několik vědeckých studií -- včetně jedné již v dubnu publikoval Národní zdravotnický institut -- ukazuje, že rtuťový etyl je pro vyvíjející se mozky ve skutečnosti ještě jedovatější, protože v nich zůstává déle, než metyl rtuti.

Úředníci odpovědní za dětskou imunizaci trvají na tom, že dodatečná očkování byla nezbytná k ochraně dětí před onemocněním, a že thimerosal je stále nepostradatelný v rozvojových zemích, kde si, jak se často tvrdí, nemohou dovolit ampulky s jednotlivými dávkami nevyžadujícími konzervační prostředek. Dr. Paul Offit, jeden ze špičkových poradců proočkovací látky při CDC mi řekl: „Myslím, že pokud opravdu přijde chřipková pandemie -- a v příštích dvaceti letech se to určitě stane, protože je to tak odjakživa -- není na celé boží zemi žádný způsob jak bychom mohli imunizovat 280 miliónů lidí jednodávkovými ampulkami. Multidávkové ampule nutně potřebujeme.“

Ale zatímco to zdravotničtí úředníci snad mínili dobře, mnozí lidé v dozorčí radě CDC prosazující další a další vakcinace měli úzké vazby na farmaceutický průmysl. Předsedou výboru byl Dr. Sam Katz, lékař placený většinou významných producentů vakcín, s majetkovými podíly a patentem na vakcínu proti spalničkám u Mercka, který mimo jiné produkuje očkovací látku proti hepatitis B. Další člen výboru, Dr. Neal Halsey, pracoval ve výzkumu pro vakcinářské společnosti a přijal nemalý honorář za svůj výzkum vakcíny proti hepatitis B od Abbott Labs.

Podobné konflikty zájmů jsou v úzkém kruhu vědců pracujících na očkovacích látkách samozřejmě běžné. Republikán Burton říká, že CDC „běžně zve vědce s do nebe volajícími konflikty zájmů do poradních sborů doporučujících nové vakcíny. Dokonce, ačkoliv jsou zainteresování v produktech a společnostech, přesto předpokládá, že poskytnou nezaujaté úsudky“. House Government Reform Committee zjistil, že čtyři z osmi poradců CDC, kteří schválili směrnice pro očkovací látku proti rotaviru, „mají finanční vazby na farmaceutické společnosti, které vyvinuly různé verze této vakcíny“.

Offit, který sdílí patent na jednu z nich, mi v rozhovoru potvrdil, že by mohl „udělat pěkné peníze“ kdyby jeho hlas případně vedl k prodejnosti produktu. Avšak nepřipustil, že by jeho vědecký náhled během homologace u CDC mohly ovlivnit finanční zájmy. „Pro mne to není konfliktní,“ tvrdil. „Nechám se zkrátka procesem přesvědčit, ne korumpovat. Když jsem seděl u toho stolu, bylo mým jediným záměrem doporučit to nejlepší ve prospěch dětí v naší zemi. Narážky na to, že průmysl má lékaře a zdravotníky v kapse, a ti tudíž dělají i rozhodnutí o nichž vědí, že mohou ohrozit děti, jsou urážející. Takhle to nefunguje.“

[...]

I kdyby federální kontroloři a vládou placení vědci v průběhu let nedokázali pochopit potenciál ohrožení představovaného thimerosalem, po utajované schůzce v Simpsonwood už se nikdo z nich nemůže skrývat za maskou neznalosti. Ale než aby provedla další výzkumy k prověření jeho spojitosti s autismem a dalšími formami poškození mozku, postavila CDC politiku nad vědu. Agentura předala svou databázi dětské vakcinace -- vypracovanou převážně na náklady daňových poplatníků -- soukromé agentuře, čímž zablokovala její využití pro další výzkum. Současně pověřila Lékařský institut, poradenskou organizaci tvořící součást Národní akademie věd, vyprodukováním studie spojení mezi thimerosalem a mozkovými poruchami tak, aby byla vyloučena spojitost. „Takže, CDC po nás požaduje, abychom deklarovali, že ta věc je úplně bezpečná,“ sdělila svým dočasným spolupracovníkům Dr. Marie McCormick, předsedající Komisi pro přehodnocení nezávadnosti imunizace při IOM, na první schůzce v lednu 2001. [...]

Pro ty kteří věnovali své životy propagaci vakcinace, znamená hrozba odhalení pravdy o thimerosalu podkopání všeho, oč usilovali. „Zatím vidíme ocas draka,“ řekl další člen výboru, Dr. Michael Kaback. „Čím negativnější bude [naše] prezentace, tím je nepravděpodobnější, že lidé budou chtít využívat očkování -- a víme, jaké z toho plynou důsledky. Jsme tak trochu v pasti. Myslím si, že výzva je v tom, jak si z ní vypracujeme cestu ven.“

Federální úředníci dali dokonce veřejně najevo, že primárním cílem prověrky thimerosalu bylo rozptýlit pochybnosti okolo očkovacích látek. „Momentálně běží čtyři studie, jejichž úkolem je vyloučit smyšlené souvislosti mezi autismem a thimerosalem,“ ujišťoval na shromáždění na Princetonské univerzitě v květnu 2001 Dr. Gordon Douglas, tehdy ředitel strategického plánování pro výzkum očkovacích látek při Národním zdravotnickém institutu. „Abychom anulovali škodlivé dopady výzkumu tvrdícího, že existuje nějaká spojitost mezi očkováním proti spalničkám a zvýšeným rizikem autismu, musíme provádět a publikovat dodatečné výzkumy, abychom rodiče ujistili o neškodnosti takového očkování.“
Douglas předtím pracoval jako vedoucí oddělení pro očkovací vakcíny u Mercka, kde ignoroval veškerá varování o riziku spojeném s používáním thimerosalu.

Lékařský institut v květnu loňského roku zveřejnil svou závěrečnou zprávu z níž vyplývá: neexistuje prokázané spojení mezi autismem a thimerosalem v očkovacích látkách. Spíše, než revize hromady dosavadních zpráv o toxicitě thimerosalu, zpráva je založena na 4 pochybných epidemiologických studiích z evropských zemí, kde děti přijímají podstatně menší množství thimerosalu oproti americkým. Také již zmíněná nová verze Verstraetenovy studie, publikovaná v žurnálu Pediatrics, byla přejinačena tak, aby spojitost mezi thimerosalem a autismem byla rozmělněna. Nový rozbor si všímá jen skupiny dětí, které jsou příliš mladé na to, aby u nich autismus mohl být diagnostikován, zatímco přehlíží ostatní, které vykazují zřetelné znaky onemocnění. IOM tímto prohlásil případ za uzavřený a -– což je u vědeckého tělesa nanejvýš udivující -- doporučil neprovádět žádný další výzkum.

Zpráva možná uspokojila CDC, ale jinak nikoho nepřesvědčila. [...].

Pod tlakem Kongresu, rodičů a několika členů jeho vlastní komise, Lékařský institut neochotně svolal druhou odbornou komisi, aby přezkoumala nálezy předchozí. Tato komise složená z jiných vědců v únoru kritizovala předchůdce za nedostatek průhlednosti a naléhala na CDC, aby znovu zpřístupnili databázi vakcinací.

K té nicméně získali přístup doposud jen dva vědci, Dr. Mark Geier, prezident Genetics Center of America a jeho syn David. Oba muži strávili rok bitvou o získání přístupu k lékařským záznamům CDC. Ale od srpna 2002, kdy členové Kongresu agenturu donutili uvolnit žádané podklady, Geiers dokončil už šest rozborů jasně prokazujících nevyhnutelnou korelaci mezi thimerosalem a neurologickým poškozením dětí. [...] Další studie, která bude už brzy zveřejněna dokazuje, že klesající hladina výskytu autismu kopíruje nedávnou eliminaci thimerosalu z většiny očkovacích látek.

Když se federální vláda snažila bránit vědcům studovat očkovací látky, další se přidávali k úsilí o potvrzení spojitosti s autismem. Zpravodaj UPI Dan Olmsted v dubnu sám podnikl jeden z nejzajímavějších výzkumů. Při pátrání po dětech, které by nebyly vystaveny rtuti v očkovací látce -– tedy po skupině populace jíž vědci při experimentech typicky využívají jako „kontrolní“ -- Olmsted zabrousil k metodistické sektě Amish v pensylvánskem Lancaster County, která imunizaci svých dětí odmítá. Podle průměrného národního výskytu autismu Olmsted vypočítal, že by mezi Amish mělo být na 130 autistických dětí. Našel však jen čtyři. Jedno bylo vystaveno vysoké hladině rtuti z elektrárny. A další tři -- včetně dítěte adoptovaného z okruhu mimo toto společenství -- dostala svá očkování.

Velmi důkladnému posouzení thimerosalu se věnovali i četní státní úředníci. [...] „Po třech letech vyhodnocování jsem byl přesvědčen, že náš výzkum je dostatečně věrohodný, aby prokázal vazbu mezi rtutí a zvýšeným výskytem autismu,“ říká státní senátor Ken Veenstra, republikán, který dohlížel na výzkum. „Skutečnost, že 700% nárůst autismu v Iowě započal v devadesátých letech ihned poté, kdy byl k dětskému očkování podle plánu přidáván stále větší počet vakcín, je sama o sobě solidní důkaz.“ [...]

Namísto následování těchto příkladů, FDA výrobcům nadále dovoluje přidávat thimerosal do mnoha volně prodejných léků, jakož i do steroidových a kolagenových injekcí. Ještě více alarmující ale je, že vláda nepřestala dodávat vakcíny konzervované thimerosalem do rozvojových zemí -- z nichž některé právě teď zažívají nenadálou explozi autismu. Z Číny, kde toto onemocnění před uvedením thimerosalu americkými farmaceutickými firmami v roce 1999 bylo prakticky neznámé, přicházejí alarmující zprávy signalizující, že tam dnes mají přes 1,8 miliónu autistických dětí. Ačkoli hodnověrná čísla jsou těžko k sehnání, zdá se, že autistických poruch přibývá i v Indii, Argentině, Nikaragui a dalších rozvojových zemích, kde jsou rovněž v užívání vakcíny vylepšené thimerosalem. Světová zdravotnická organizace ovšem stále trvá na tom, že thimerosal je bezpečný, ale slibuje, že „možnost, zda ho není možné spojovat s neurologickými poruchami posoudí“.

Věnoval jsem hodně času zkoumání této záležitosti jelikož věřím, že jde o morální krizi, o níž musíme hovořit. Jestliže naše státní zdravotnické úřady vědomě připustily, aby farmaceutický průmysl otrávil celou generaci amerických dětí, jak naznačují důkazy, představuje jejich postup pravděpodobně jeden z největších skandálů v análech americké medicíny. „CDC Se provinila nekompetentností a hrubou nedbalostí,“ říká Mark Blaxill, místopředseda Safe Minds, nevýdělečné organizace znepokojené rolí rtuti v lécích. „Škody způsobené vystavením dětí těmto očkovacím látkám jsou masivní. Mnohem větší než u azbestu či tabáku, mnohem větší než cokoli, co jsme vůbec kdy viděli.“

[...].

Doslov:

[...]

New York Times, když měly na první stránce svých novin článek věnovaný problematice, věnovaly pouze jeden řádek Kennedyho pojednání, který podle nich obviňoval zástupce státu v oblasti zdravotnictví a výrobce ze "spiknutí" k zakrytí dat o autismu -- slovo, které náš příběh nepoužívá ani nenaznačuje. (The Wall Street Journal byl v útočném článku proti Kennedymu dokonce ještě více zavádějící a používal slovo "spiknutí" 4x.) The Times potom vykreslovaly na více než stránce, že obavy z vakcín jsou neopodstatněné starosti rodičů, kteří jsou "vědecky negramotní", neschopni rozumět zdravotním strudiím, které prokazují bezpečnost očkování. [...]

Redakce Rolling Stone a Salon důsledně kontrolovaly fakta pojednání před zveřejněním, trvaly na původní dokumentaci každého sdělení v příběhu a přiložily k článku odkazy na nejvýznamnější zdroje online, aby si čtenáři mohli udělat úsudek sami. [...]

Shrnutí:
  1. Farmaceutické koncerny dávají více prostředků na reklamu a propagaci svých výrobků, než na jejich vývoj a výzkum. Tímto způsobem si dokáží koupit pravdu o neškodnosti a účinnosti.
  2. Než se Robert F. Kennedy začal zajímat o očkování, patřil k jeho nekritickým podpůrcům.
  3. Robert F. Kennedy shromáždil řadu důkazů o vážné škodlivosti vakcín obsahující thimerosal (konzervant).
  4. Přestože některé z důkazů byly do nebe volající, zástupci koncernů kryti státem nehledali způsob k nápravě, ale falšovali statistiky a nechali si vyrobit zfalšované studie, kterými uklidňovali veřejnost před obavami z následků očkování.
  5. Hlavní média šířila "pravdu" koncernů a důkazy odpůrců bagatelizovala nebo vynechávala.
  6. Časopis Rolling Stone si před zveřejněním poznatků Roberta Kennedyho pečlivě ověřil zdroje skutečností, než je zveřejnil (jak to má ve zvyku i u ostatních článků).

Závěr: lze najít mnoho podobných příběhů, jakým je Robert F. Kennedy Jr. Průzkumník, sám původně nekritický vůči programu očkování, se začne zajímat o skutečnosti. Později zjistí, že rizika očkování jsou natolik závažná, že přínos očkování je přinejmenším silně otřesen (viz také Jak nám očkování prodloužilo život).

„Není dokonce možné vyrobit studii tak, aby vykazovala, že thimerosal je bezpečný,“ říká Haley, šéf katedry chemie na University of Kentucky. „Je to zatraceně jedovatá věc. Když vstříknete thimerosal zvířeti, jeho mozek onemocní. Jestliže ho aplikujete na živou tkáň, buňky odumírají. Když to přidáte ke kultuře v Petriho misce, zahyne. Při znalosti všech těchto věcí by bylo šokující, kdyby to někdo chtěl vstříknout dítěti bez toho, aby mu ublížil.“

Způsob, jakým byly několik desetiletí falšovány a skrývány důsledky používání prudce jedovatých rtuťových konzervantů ve vakcínách (používaných nadále) je obrázkem morálního stavu, kdy farmaceutické koncerny (kryté úředníky státu a zdravotnických institucí) falšují pravdu a pomocí obrovských nákladů na propagaci vytvářejí virtuální realitu o spolehlivosti a účinnosti svých výrobků. Na tomto se podílejí i hlavní média svou "nezávislou" žurnalistikou.

Update 28. července 2009
Rozhovor s předsedou České vakcinologické společnosti Romanem Prymulou:
Odborník na vakcíny: Na 50 procent přijde na podzim ničivý úder chřipky 28. července 2009

OTÁZKA: Dobrý den. Součástí některých očkovacích látek bývá thimerosal, obsahující prudce jedovatou rtuť, etér, benzen, a jiné jedy. Souhlasíte s jeho používáním pro očkování lidí, přestože statistiky i výzkumy (např. setkání zdrav. funcionářů v georgijském Norcross) prokázaly příčinnou souvislost s rozvojem autismu v populaci a zpráva EMEA prokázala, že rtuť zůstává v játrech a ledvinách u očkovaných zvířat?

ODPOVĚĎ: Tyto závěry opravdu nejsou potvrzeny a zejmána vztah autismu a thimerosalu byl vyvrácen. Na druhé straně tato látka není pozitivem a je snaha ji z budoucích vakcín odstranit.

pátek 24. července 2009

Zpráva o stavu očkovací vakcíny proti prasečí chřipce

Mediální propaganda nás vytrvale zásobí informacemi o nutnosti očkovat se proti viru chřipky, ať už je to očkování proti prasečí nebo ptačí mutaci.

Zaměřme se na fakta, která v médiích vůbec nezaznívají a která publikoval na svých www stránkách v souvislosti s pandemií swine flu (chřipkový vir A(H1N1)) subjekt nejpovolanější, Ministerstvo zdravotnictví ČR (dále MZ), resp. Státní zdravotnický ústav(dále jen SZÚ).

Poznatků v souvislosti s očkováním proti prasečí chřipce není mnoho, cituji z oficiálního materiálu MZ uveřejněného na www stránkách, který má přinést odpovědi na nejpalčivější otázky v boji s prasečí chřipkou.

Existuje vakcína proti chřipkovému viru A(H1N1)?
Přestože je k dispozici vakcína proti prasečí chřipce pro prasata, neexistuje vakcína na ochranu člověka proti chřipkovému viru A(H1N1)

Je vakcína proti lidské sezónní chřipce účinná proti chřipkovému viru A(H1N1)?
Mezi obvyklými viry lidské chřipky H1N1, které jsou pokryté sezónní vakcínou, a novým chřipkovým virem A(H1N1), jsou určité podobnosti, takže nelze vyloučit určitou úroveň křížové ochrany, ale je pravděpodobné, že ochrana bude jen částečná. Pro potvrzení nebo vyvrácení je potřeba provést určité výzkumy. Tyto výzkumy v současnosti probíhají, ale bude pravděpodobně trvat určitou dobu, než budou k dispozici nějaké výsledky.

Lze chřipkový virus A(H1N1)léčit?
Většina virů prasečí chřipky byla citlivá na medikaci antivirotiky, jako jsou inhibitory neuraminidázy (oseltamivir a zanamivir) a starší antivirotika (amantadiny). Současná fakta naznačují, že chřipkový virus A(H1N1) je citlivý na inhibitory neuraminidázy, ale je rezistentní na amantadiny.

Všimněte si, že se nehovoří o vakcíně proti prasečí chřipce, ale jen vakcíně proti chřipce.

Z dokumentu se dozvídáme, že MZ a SZÚ vlastně jen přebírají doktrínu z nadřízených agentur jako je ECDC, zřízená EU a řídí se doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Napadá mě otázka, zda vůbec v naší zemi probíhají vlastní zjištění a výzkumy v souvislosti s touto pandemií.

ECDC - European centre for Disease prevention and control je agentura, která má působnost v rámci EU s cílem posílit obranu proti infekčním chorobám. Sídlí ve Stockholmu ve Švédsku. Souhrn informací, které přináší ECDC v boji proti prasečí chřipce naleznete na následujícím odkazu.

Z uveřejněných informací ECDC dále vyplývá, cituji:
WHO doporučuje užívat dražší antivirotika (Tamiflu a Regenza) v případě pandemie 2009-10 [??].
Ve zprávě se dále uvádí, že ačkoliv existují i např. M2 inhibitory, ktere jsou levnějši, nicméně při počátečních testech vykázal virus známky odolnosti proti těmto a proto se nedoporučují nasazovat.


Celá zpráva, ze které cituji, je zde zde [dokument odstraněn, k dispozici pouze novější verze].

Na svých www stránkach ECDC neuvádí žadná specifická antivirotika určená proti prasečí chřipce, dle publikovaných informací se mají aplikovat ta antivirotika, ktera jsou indikována na ptačí chřipku a která byla původně vyvinuta proti běžné chřipce. Ve zprávě se dále uvádí toto, cituji:

Ačkoliv jsou specifické vakcíny licencovány v Evropě a tím je zajištěna dobrá dostupnost, zvýšená poptávka po vakcínách může vyvolat jejich nedostatek. Tvrdíme, že antivirotika mohou pokrýt tento nedostatek a lékaři a kliničtí specialisté je mohou použít ihned, aby zabránili rozvoji hrozby infekce. Potencialni nedostatek vakcín, hrozba pandemie a zavedení neuraminidázových inhibitorů jako efektivní antivirotikum s menšími vedlejšími účinky oproti předchozí látce Adamantes (např. amantadine, memantine a rimantadine) vedou ke skutečnosti, že docházi k shromažďování antivirotik coby jediné dostupné zbrani proti vznikajíci pandemii.

Nejnovější uveřejněné poznatky o novém viru chřipky A(H1N1) jsou tyto: známe typ antigenu a phenotyp a odolnost proti antivirotikům, a to díky úřadům Mexika, US a Kanady, které okamžiě poskytly virus a poznatky o viru do systému WHO Global Influenza Surveiliance. Díky této aktivitě pokročil vývoj vakcíny a výzkumu rychle dopředu a bylo prokázáno, že virus vykazuje citlivost na antivirotika oseltamivir a zanamivir. Diagnostické soupravy byla již rozeslány do většiny národních chřipkových center po celém světě.

Následující dokument [dokument odstraněn, novější verze zde] s názvem Studie o účinnosti vakcín proti chřipce nám sděluje, že
Nedávný výskyt nového viru chřipky A(H1N1) nás staví před výzvu získat spolehlivou a rychle dostupnou vakcínu, ze které budeme moci vyrobit pandemickou vakcínu. Studie účinnosti vakcíny jsou potřebné, abychom dokázali zjistit efektivitu nové vakcíny, jakmile bude k dispozici. Studie dále pomůže určit, zda bude sezónní vakcína proti chřipce alespoň (částečně) účinná v boji s virem A(H1N1). Aktuálně jsou k dispozici jen pozorovací studie, které mohou být použity v řešení pandemické situace chřipky v Evropě.

Shrnutí
Mohu konstatovat, že předložená fakta ECDC resp. WHO jsou v přímém rozporu se zprávami zveřejňovanými farmaceutickými firmami prostřednictvím médií, že vakcína již byla vyrobena a je určena k testování a následné distribuci a aplikaci.

Z uvedeného vyplývá, že SZU ani ECDC dosud nehovoří o nutnosti zahájení očkování, což je také v přímém rozporu s tvrzeními mediální sféry vlivu. Publikované informace agentury ECDC prokázaly, že v současné době je výroba vakcíny ve vývoji a nemáme k dispozici skutečně účinnou vakcínu proti prasečí chřipce. K dispozici v boji proti swine flu jsou jen antivirotika vyvinutá proti běžné chřipce. Na závěr mohu dodat, že zdravotnické organizace zřejmě nijak nespěchají s nasazením antivirotik nebo vakcín a nechávají farmaceutické firmy v klidu pokračovat ve vývoji očkovací vakcíny.

středa 22. července 2009

Mutace a prasečí chřipka

Připravil jsem výtah 4 článků. První je z roku 2004 a vysvětluje rizika mutace chřipky, zejména ptačí chřipky, což bylo ve své době aktuální téma (a je neméně i dnes). Druhý, novější článek, je pojednání o mutaci chřipkového viru obecněji. Třetí a čtvrtý blok se zabývá genetickým původem současného viru prasečí chřipky.

Pozn.: zvýraznění v citovaných článcích je provedeno mnou, [text] případně dopsán

Ptačí chřipka: riziko mutace 2. říjen 2004
Velká starost ohledně ptačí chřipky je, že virus, v současné době nerozšířený zabiják, může zmutovat v patogen, jenž může mít milóny obětí. Ale jak se to může stát? A je to velké riziko?

Vir je v podstatě parazit: vnikne do buňky, přepadne její metabolismus a reprodukční systém, aby mohl replikovat sám sebe. Potřebuje proto být přizpůsoben svému hostiteli.

Většina virů nemutuje často, ale chřipka, podobně jako HIV, je známá výjimka.

"Viry chřipky mají dědičně vysoké množství mutací, což znamená, že jsou velmi flexibilní geneticky a mohou se adaptovat na nové prostředí," říká Maria Zambon, vedoucí chřipkové laboratože v Britain's Health Protection Agency, během interview.

Viry chřipky mutují dvěma způsoby: pomalým, který je obvykle okrajový zdravotní problém; a rychlým, jde o velmi důležitou genetickou transformaci, která je dnes zdrojem alarmů.

Velký skok, nazývaný genetické přeskupení, se objevuje, pokud jeden typ viru si prohodí geny s příbuzným virem.

Takto může získat vlastnosti, jež neměl dříve, může se stát např. přenosný na jiné druhy, může se stát útočnější, nebo nakažlivější.


V současnosti H5N1, tj. vir ptačí chřipky, je přenášen z ptáků (drůbeže) na lidi -- nejspíš vzduchem z výkalů, které přenášejí škůdce -- ale nemůže být přenesen z člověka na člověka.

Velké obavy jsou z toho, že může dojít ke smísení H5N1 s běžným virem chřipky, snad u někoho, kdo je nakažen chřipkou, nebo přes zvíře-prostředníka jako třeba prase, které může hostit ptačí i lidský virus chřipky.

Tímto může vzniknout masový zabiják, tj. virus smrtící a zároveň přenosný.

[...]

Proti H5N1, tvrdí virologové, jsou čtyři genetické a environmentální překážky, které brání, aby se vir zabydlel v lidské populaci:
  • jeho schopnosti replikace v lidských buňkách mohou být neefektivní; může se zrodit příliš málo potomků viru z infikovaných buněk k vytvoření virové zátěže, která by mohla být šířena kašláním nebo smrkáním, jak to umí vir běžné chřipky,
  • virus ptačí chřipky není schopen se efektivně zachytit v lidských buňkách, přesněji v jistých typech lidských buňek; hák, který to umožňuje má vzhledem k receptoru buňky špatný tvar,
  • přirozeným domovem viru ptačí chřipky je střevo ptáka, kde je teplota 37 stupňů; lidské střevo má teplotu asi 33 až 34 stupňů; teplota může mít vliv na schopnosti viru se reprodukovat,
  • ptačí viry obcházejí imunní systém ptáka tím, že umějí blokovat příslušné receptory a tím proti sobě zablokovat obranný systém bílých krvinek; tuto schopnost zatím nemají u člověka.

K tomu, aby se H5N1 mohl efektivně šířit mezi lidmi, "budete pravděpodobně potřebovat změny ve více než jednom genu," říká Zambon.

Vzhledem k tomu, že vir má pouze 10 genů, to vypadá jako velká překážka, Avšak Zambon je opatrný, připomíná, že je málo známo z toho, která změna přesně mění schopnost viru vyvolat infekci.

"Máme genetickou sekvenci větve lidské chřipky za posledních 30 let a stále nemůžeme přijít na to, v relativně malém genomu, co je nejdůležitější pro schopnost zabíjet lidi," říká.

Studie z r. 2000 vědců v USA, kteří zjistili, že jistá větev H5N1, která zabila 6 z 18 infikovaných lidí v Hong Kongu v r. 1997 měla několik mutací v genu PB2. Tyto drobné změny bylo dostatečné k tomu, aby se vir změnil ve velice nebezpečný.

"Protože vir chřipky neustále mutuje, a protože jen několik změn může vytvořit z nepatogenního viru vir patogenní, musíme předpokládat, že propuknutí jakékoliv nové větve nebo podtypu je potenciálně nebezpečné pro člověka," říká vedoucí výzkůmníků Yoshihiro Kawaoka.

Jak viry mutují
Ptačí proti prasečí chřipce

Téměř všechny nemoci mají počátek u zvířat a později se adaptovaly na člověka, říka prof. David Waltner-Toews (University Guelphského zemědělství), autor Kuřata vracejí úder: Panika z pandemie a smrtící nemoci, které přeskakují ze zvířat na lidi.

Jde-li o chřipku, různé větve viru napadají lidi, ptáky a prasata. Přirozeně je pro lidi nejsnáze získatelná lidská chřipka, která se poté šíří na další lidi. Lidé mohou rovněž získat ptačí a prasečí chřipku, ale to typicky vyžaduje velmi blízký kontakt se zvířaty, tvrdí Waltner-Toews.

Je těžké je dostat, ale lidé, kteří ji získají vykazují těžké příznaky. Proto jsou obavy z pandemie ptačí chřipky, pokud by zmutovala takovým způsobem, že bude snadno přenosná mezi lidmi. Prasečí chřipka je snadněji přenosná na člověka, ale její příznaky jsou menší než u ptačí chřipky.

Většina rozšířených chřipek, které lidé dostávají, jsou převážně lidské chřipky, ale geneticky obsahují malé části z ptačí nebo prasečí chřipky. Prasečí chřipka je neobvyklá, protože obsahuje zejména prasečí chřipku, ale s malými částmi ptačí a lidské chřipky.

Přechod virů mezi druhy otevírá více příležitostí k mutacím, říká dr. Ruben Donis, ředitel větve molekulární genetiky chřipkové divize amerických center pro kontrolu nemocí (U.S. Centers for Disease Control).

Mutace nemusí nezbytně vytvořit závažnější vir, ale nelze to vylučovat.

Mutace mohou také udělat vir silnější, pokud jde o boj s imunitním systémem nebo rezistenci vůči lékům.

Proč viry mutují?

[...]

Hostitelský organismum není pasivním divákem a jeho imunitní systém se může učit z těchto zásahů a vyvíjet strategii k prevenci znovunakažení. Při příštím nakažení stejný vir zjistí, že se nemá jak zachytit na membráně buňky. Aby přežil, musí se adaptovat nebo vyvinout, změnit povrchové proteiny tak, aby obelstil buňku hostitele pro připojení.

[...]

Jakou roli hraje pro mutace prostředí?
Jedním z velkých faktorů pro počet mutací je hustota populace, říká Brown.

"Pokud máte podmínky s vysokou hustotou, zvířata namačkaná na sebe jako např. v kuřecích farmách, pak mutace probíhají rychleji, jak dochází k setkání zobáku se zobákem.

Jak se podmínky na farmách podílejí?

[...]
  • Mnoho geneticky podobných zvířat je drženo na jednom místě, jejich podobnost je vystavuje stejným nemocem.
  • Stres přeplněných prostor zvyšuje šanci, že infikovaná zvířata se budou projevovat příznaky nemocí: kašláním, kýcháním.
  • Zvířata jsou přepravována přes celý svět.
  • Lidé cestují přes celý svět, včetně pracovníků chovných farem, kteří dojíždějí z jiných zemí coby levná pracovní síla.

Je prasečí chřipka biologická zbraň?
Jsou zde okolnosti, které vyvolávají domněnku, že prasečí chřipka zabíjející lidi v Mexiku může být biologická zbraň, ale s jistotou takový závěr zatím nelze učinit. Světová zdravotnícká organizace (WHO) a představitelé USA takové vznesení rychle zamítli.

[...]

Podle zdroje známému dřívějšímu představiteli NSA Wayneu Madsenovi, "Přední vědec pro OSN, který zkoumal propuknutí smrtícího viru Ebola v Africe, stejně jako oběti HIV/AIDS, vyvozuje, že H1N1 nese jisté vektory přenosů, které naznačují, že nový virus prasečí chřipky byl geneticky vyroben jako biologická zbraň hromadného ničení.

Madsen tvrdí, že jeho zdroj a jiný zdroj z Indonésie "Jsou přesvědčeni, že současné propuknutí nové větvě prasečí chřipky v Mexiku a v některých částech USA je výsledek představení člověkem vyrobeného patogenu
, který může způsobit globální pandemii, s možnými katastrofickými důsledky pro domácí a zahraniční cestování a obchod."

Nicméně je příliš brzy k takovým předpokladům. [...]

[V původním článku jsou uvedeny další reference. Dále je do článků vloženo několik jiných článků, které informují o úspěších vědců v rekonstrukci viru španělské chřipky 1918, zde jen velmi krátký výtah jednoho z nich:]

Znovuoživení španělské chřipky? 9. říjen 2003

[...]

Vzorek z plicního epitelu 21letého vojáka, který zemřel v r. 1918 ve Fort Jacksonu v Jižní Karolíně [...]

Ve druhém experimentu, publikovaném v říjnu 2002, vědci úspěšně vyrobili vir se dvěma geny 1918. Tento vir byl mnohem smrtelnější pro myši, než jiné slepence současných chřipkových virů. Experiment je jen krok od vypuštění démona z roku 1918 a přivedení španělské chřipky zpátky k životu.

Vědci si byli vědomi nebezpečí svého výtvoru. Experiment byl veden pod vysokými podmínkami bezpečnosti v laboratoři US Department of Agriculture in Athens, Georgia. Možné zneužití jejich práce byla položka vědci zvažována: "možnost molekulárních technik může být použita pro účely bioterorismu".

Další důkazy naznačující, že "prasečí chřipka" je uměle vyrobený vir 11. červenec 2009

[...]

Jane Burgermeister nedávno podala žalobu proti mnoha subjektům, aby došlo k soudnímu nařízení zastavující nedobrovolná očkování proti prasečí chřipce. Ve svých podkladech uvádí (spolu s dalším) důkazy o tom, že vir mohl být vyroben pouze v laboratoři.

Dnes jsem obdržel kopii obvinění. Je dlouhé (115 stran), nezáživné a budí velké obavy. Vytahuji následující část, abyste se mohl sami seznámit s důvody, proč považuje vir za uměle vytvořený. [...]

Jane Burgermeister je dvojího občanství irské/rakouské, přispívala do Nature, do British Medical Journal a American Prospect. Je evropská korespondentka webu Světových obnovitelných zdrojů. Psala zejména o změnách klimatu, biotechnologii a ekologii. Nedávno byla propuštěna z organizace Světových obnovitelných zdrojů.

70. Důkaz z Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) v Paříži, která řekla 27. dubna, že vir kolující v Mexiku a USA a zabil nejméně 20 lidí, nebyl nikdy spatřen u žádného zvířete. “Vir nebyl doposud izolován u zvířat. Což znamená, že není v pořádku nazývat nemoc prasečí chřipkou,” říká OIE v tiskovém prohlášení.

71. Vir “obsahuje charakteristiké komponenty pro prase, ptáky a člověka,” říká OIE, a trvá na tom, že má být nazván “chřipka Severní Ameriky,” podle geografického počátku. [...]

72. Dále, Adrian Gibbs, australský virolog, který byl jeden z prvních u analýz genetické složení viru prasečí chřipky, a který byl součástí týmu vyvíjejícího protichřipkové léky Tamiflu a Relenza, věří, že onemocnění, které se rozneslo přes celý svět v posledních týdnech, bylo vyrobeno v laboratořích.

Gibbs se dvěma kolegy analyzoval veřejně dostupné sekvence stovek aminokyselin z viru chřipky. Sdělil, že hodlá publikovat třístránkový materiál v lékařském časopise.

73. Světová zdravotnická organizace vyšetřuje obvinění australského vědce, že virus prasečí chřipky kolující po Zemi mohl být vyroben jako lidská chyba. Podle zprávy 13. května Bloomberg.

74. Andrew Rambaut, virový genetik Univerzity Edinburghu řekl: “Nový neuraminidázový gen, který přišel z euroasijského prasete je takový, jaký jsme nikdy dříve neviděli obíhat na člověku.” “To je to, čemu říkáme přeuspořádání mezi dvěma kolujícími viry prasečí chřipky,” říká. “Proč to vyvstalo zrovna u člověka, to je už na úvaze kohokoli. Nebylo spatřeno na praseti nikdy dříve, alespoň co sám vím.”

Vědecký důkaz, že “prasečí chřipka” byla vytvořena, aby připomínala španělskou chřipku 1918.

75. Dr. A. True Ott uvedl, že publikovaná definice prasečí chřipky podle NCSL je identická s původními zjištěními Jeffreyho Taubenbergerse 1997, čímž vyjádřil obavu ze znovuoživení zabíjáka 1918 po 6 letech.

76. Je snažší vysvětlit, že vysoká nepravděpodobnost podoby mezi dvěma viry je záměrná, systematická, vytvořená tak, aby připomínala zabijáka 1918, španělskou chřipku.

77. Dr. Ott vysvětluje, že Taubenbergerova původní zpráva z r. 1997 identifikuje virus 1918 jako 'novou' prasečí chřipku, která zaměňuje části RNA struktur ptačího(H5N1) a lidského (H3N2) viru.

78. Taubenberger, dále dr. Ott argumentuje, pak použil výpočtový program k tomu, aby zcela napasoval RNA a DNA struktury za účelem replikace a “znovuoživení” viru španělské chřipky jako silné biologické zbraně hromadného ničení.

79. Dr. Ott také připomíná, že pandemie španělské chřipky byla přímý důsledek očkování.

80. “Prasečí chřipka 2009” je zbraň
By A. True Ott, PhD, ND
[...]

Virová pandemie v r. 1918 byla přímý výsledek OČKOVÁNÍ PROTI TYFU, která prodělaly milióny vojáků během První světové války. Laboratoře a továrny Johna D. Rockefellera v Číně vyráběly tyto vakcíny sbíráním hnisu z infikovaných lidí, injektováním infekčního materiálu do prasat, smícháním sesbíraného kontaminantu do vaječného bílku, aby se injektovali člověku jako "vakcína". [vaječný bílek se při výrobě vakcín používá i dnes]

Rockefeller, vždy znám jako vychytralý obchodník, podporoval obě strany (Němce stejně jako spojence) svým toxickým a smrtelným lékem. Ihned po očkování, mnoho vojáků upadlo v nemoc, které se dostalo pojmenování "paratyfus", což obnášelo nevolnost, zvracení, průjem a smrtelný zápal plic. Následovaly další vlny přes celý svět, zabíjející až 50 miliónů nevinných duší celosvětově (zdroj: Horory očkování, Higgins, 1921).
Až později představitelé lékařů špatně pojmenovali Rockefellerovu vakcínu jako "španělskou chřipku 1918". Pochopitelně, Rockefellerovo multimiliardové farmaceutické impérium si nemohlo dovolit název podle skutečnosti: “Vakcínou způsobené onemocnění roku 1918”.

[...]

Matka příroda přirozeně nekombinuje ptačí, prasečí a lidské viry (práci si nevyměňují tělesné tekutiny s prasaty, ani lidé v nepřirozených vztazích -— pouze nemocní, zvrhlí vědcí mohou vytvořit takové monstrum.”

81. Mexický vysoký epidemiolog ve středu řekl, že je “vysoce nepravděpodobné”, že by farma ve státě Veracruz firmyu Smithfield Foods Inc. byla zodpovědná za propuknutí prasečí chřipky v zemi.

82. Miguel Ángel Lezana, nejvyšší epidemioložka, řekla v rozhovoru, že prasata jsou z farmy v Severní Americe, zatímco genetický materiál viru je z Evropy a Ázie.

83. Dr. Leonard Horowitz uvádí ve svém videu, že prasečí-ptačí-lidská chřipková větev v Mexiku může pocházet pouze od Dr. Jamese S. Robertsona a jeho kolegů, protože: “nikdo jiný nebere ptačí chřipkou H5N1 nakažená asijská kuřata, neveze je do Evropy, extrahuje z nich DNA, míchá jejich proteiny s viry izolované H1N1 španělské chřipky, dodatečně vmixuje nějaké geny z prasečí chřipky, a pak použije reverzní inženýring k nakažení člověka.” http://www.youtube.com/watch?v=GBeKB7aKzOs

84. Dr. Horowitz dále dokládá, že je zde silný důkaz, že Dr. James Robertson věří, že je v pořádku rozšířit mezi populaci celosvětově vir, který on a jeho kolegové vytvářejí pro pandemii.

85. Dr. Horowitz zmiňuje zapojení Dr. Ricka Brighta, který má vazby na WHO, CDC a Novovax Inc, a je zahrnut v PATH - Influenza Vaccine Project in the Vaccine Development Global Program (Projekt chřipkové vakcíny v Programu globálního vývoje vakcíny).

Shrnutí
  1. Vědci se obávají zkřížení ptačí a jiné chřipky, která by mohla být nakažlivá a zároveň smrtelná.
  2. Může dojít ke smísení H5N1 (ptačí) s běžným virem chřipky, snad u někoho, kdo je nakažen chřipkou, nebo přes zvíře-prostředníka jako třeba prase, které může hostit ptačí i lidský virus chřipky.
  3. I pokud ke zkřížení dojde, je nepravděpodobné, že vzejde životaschopný "lidský" vir.
  4. Viry chřipky mají vysoké množství mutací, takže jsou velmi flexibilní geneticky a mohou se adaptovat na nové prostředí.
  5. Lidé mohou rovněž získat nákazu ptačí nebo prasečí chřipkou, ale to typicky vyžaduje velmi blízký kontakt se zvířaty.
  6. Většina rozšířených chřipek, které lidé dostávají, jsou převážně lidské chřipky, ale obsahují malé části z ptačí nebo prasečí chřipky.
  7. Vědci v nedávných letech oživili vir španělské chřipky 1918. Byli schopni kombinací genů vytvořit různé zabijáky. "Možnost molekulárních technik může být použita pro účely bioterorismu."
  8. Mexický vysoký epidemiolog ve středu řekl, že je “vysoce nepravděpodobné”, že by farma ve státě Veracruz firmy Smithfield Foods Inc. byla zodpovědná za propuknutí prasečí chřipky v zemi. Podle některých vědců současný vir je uměle vytvořen, neboť přestože jde o vir prasečí chřipky, na zvířatech nebyl nalezen.
  9. Podle Higginse, 1921, byla španělská chřipka způsobena vakcínami proti tyfu, kterými se zpočátku očkovali nováčci před výcvikem na boje v Evropě.
  10. Vznikla situace, kdy obvinění z výroby/šíření nového viru prasečí chřipky vyšetřují sami sebe.

Závěr: situace je nepřehledná. Nová prasečí chřipka mohla vzniknout mutací z různých prasečích chřipek. Ovšem ani v ohnisku nákaz (Mexiko) se nepodařilo nalézt současnou pandemickou prasečí chřipku na zvířatech/prasatech. Z toho, a z jiných důvodů, někteří vědci soudí, že jde o uměle vyrobený vir.

úterý 21. července 2009

Baxter se připravuje na chřipku

Následující článek převzatý z www.outsidermedia.cz nepřináší nic nového, ale docela výstižně a přehledně shrnuje dosavadní skutečnosti ohledně firmy Baxter.

Pozn.: zvýraznění v citovaných článcích je provedeno mnou, [text] případně dopsán
Prasečí Baxteriáda ve 12 krocích
Zajímavá je i chronologie událostí:

28. srpna 2008 si firma Baxter registruje u amerického patentového úřadu pod číslem US2009/0060950 A1 patent na několik vakcín, mezi nimi i na vakcínu proti prasečí chřipce

27. února 2009 kanadské noviny Toronto Sun informují o úniku smrtelné kombinace ptačí a lidské chřipky v laboratořích firmy Baxter

18. března 2009 jsou hlášena první onemocnění prasečí chřipkou ve třech oblastech Mexika a u sedmi občanů USA

25. dubna 2009 obviňuje rakouská novinářka Jane Burgemeister WHO z masové vraždy, obviňuje také firmu Baxter z předchozího selhání s ptačí chřipkou [tyto skutečnosti hlavní média ignorují, přestože proběhla trestní oznámení již v několika zemích]

30. dubna 2009 zveřejňuje konzervativní EUportál přehled konspiračních teorií od Michala Semína

3. května 2009 schválila odstupující Topolánkova vláda nákup 12 milionů vakcín od firmy Baxter

5. května 2009 informuje MFDnes, že virus začal být doručován firmám ke zkoumání, Baxter má prý náskok díky „lepší technologii“

7. května 2009 sdělil odborný zdravotnický server Medical Tribune, že kanadští vědci přečetli genom viru mexické prasečí chřipky

13. května 2009 se ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) vyhne přímé odpovědi na to, proč WHO vůbec spolupracuje s firmou Baxter po výše zmíněném skandálu

11. června 2009 vyhlašuje WHO pandemii, poprvé po 40 letech

16. července 2009 zpravodajský server Aktuálně zveřejní varovnou zprávu, ža na podzim bude v ČR dva miliony nakažených prasečí chřipkou

17. července 2009 tiskové agentury oznamují, že výroba vakcíny v závodě firmy Baxter v Bohumili u Kolína jede na plné pecky

pondělí 20. července 2009

Původ nové prasečí chřipky

Pozn.: zvýraznění v citovaných článcích je provedeno mnou, [text] případně dopsán
Genetická analýza viru prasečí chřipky odhaluje rozličné části
Části existují již dlouho, ale jsou zkombinovány novým způsobem
Části viru H1N1 prasečí chřipky kolují nedetekovány léta, ale komponenty se spojily v nový celek teprve nedávno, odhaluje detailní analýza.

Analýza, otištěna 22. května v Science, identifikuje původ každé komponenty. Naznačuje, že stávající vakcína proti chřipce pravděpodobně neochrání před virem, ale vir je náchylný na některá antivirotika a bude možné proti němu vyrobit vakcínu. [...]

Prasata jsou pravděpodobně počátek viru, řekla Nancy Cox, šéfka chřipkového oddělení v Centru pro kontrolu nemocí a prevence v Atlantě a spoluautorka dokumentu. Je stále nejasné, jak vir přeskočil přímo z prasete na člověka, nebo kdo byl přechodný hostitel. [...]

Genetická analýzá odkrývá, že tři části nového viru H1N1, včetně hemaglutininového genu (H v H1N1) původně pocházejí z viru španělské chřipky 1918 a přežívaly v prasatech do dneška. Geny se příliš nezměnily, nejspíš proto, že prasata nežijí tak dlouho, aby byla vícekrát nakažena. Znovunakažení by bylo příznivě nakloněno změnám, které jsou schopny obejít imunitní systém. Nyní, když vir přešel na člověka, výzkumnicí očekávají, že začne mutovat jako běžné sezónní viry.

Nový vir neobsahuje genetické změny, které se považují u viru 1918 (prasečí) nebo viru ptačí chřipky za příznivé k tomu, aby se přizpůsobil pro člověka, tvrdí výzkumná zpráva. To znamená, že jiné genetické komponenty nového viru musí být zodpovědně za schopnost šíření z člověka na člověka.

Vir jako 3D obrázek neuraminidázového proteinu viru prasečí chřipky
Vir jako 3D obrázek neuraminidázového proteinu viru. Antivirotikum zanamivir (Relenza) je zeleně. Oblasti, kde se vir liší od viru ptačí chřipky H5N1 a od chřipky 1918 H1N1 (španělská) jsou žlutě. Mutace, které se objevily mezi různými pacienty během prvních týdnů propoknutí v roce 2009 jsou červeně. Zdroj: Singapore's Agency for Science and Technology Research

Vir H1N1 prasečí chřipky kombinuje novým způsobem části několika různých virů obíhajících dlouho mezi prasaty a lidmi
Vir H1N1 prasečí chřipky kombinuje novým způsobem části několika různých virů obíhajících dlouho mezi prasaty a lidmi. Detailní analýza odhaluje počátky každé části. Zdroj: Gartner, R.J. et al. 2009 in Science

Obě studie zjistily, že nejpříbuznější neuraminidasový gen viru je z viru euroasijské chřipky, který pravděpodobně přeskočil z ptáků na prase v roce 1979.

Nový vir se liší v 21 z 387 aminokyselin oproti chřipce 1918 (také H1N1 vir), tvrdí vědci ze Singapurské agentury pro vědu, technologii a výzkum publikované v Biology Direct. [...] Ani jedna ze změn nezasahuje do proteinu cíleného antivirotikami jako Tamiflu nebo Relenza.

Původ a vývoj chřipky lidské/prasečí A/H1N1
Odkud přišla prasečí chřipka?
Analýza fylogenetického stromu případů propuknutí prasečí chřipky (chřipka A(H1N1), nebo S-OIV)
Ohledně počátku viru jsou zmatky i proto, zda má vůbec být nazýván prasečí chřipkou. Zjevně jde nyní o lidskou chřipku, která se přenáší z člověka na člověka, ale z analýz je patrné, že někde dříve má počátky u prasete. Přesněji jde o přeuspořádání přinejmenším 2 variant prasečí chřipky. Jedno z těchto uspořádání (ze 3 částí) má některé geny, které nesou stopy větve ptačí chřipky H3N2 (jedné z obíhajících sezónních forem). Potiž je v tom, že tyto geny přešly na prasečí chřipku někdy před 20 lety (první případ), ale spíše dříve (Zhou a kol. 1999). Po tak dlouhé době nevypadá tato možnost zodpovědná za současné propuknutí.

Zatím nejpřímější vysvětlení je, že k výslednému přemístění došlo mezi klasickou prasečí chřipkou a euroasijsou prasečí chřipkou na praseti infikovaném oběma chřipkami.

Figure from Smith et al. 2009 Nature. In press: doi:10.1038/nature08182. Copyright S.J.Lycett and A.Rambaut. Published under the creative commons licence.

Prvotní přenos na člověka musel proběhnout těsně před propuknutím epidemie. Osm puntíků vpravo reprezentuje 8 genomů viru a sledováním cest můžete sledovat počátek. H1N1 klasická prasečí existovala na prasatech ze Severní Ameriky a euroázie přinejmenším 80 let. Diagram ukazuje, že posledních 30 let se viry H1N1 ptačí (zeleně), H3N2 lidské (modře) mísily s klasickými viry prasečí chřipky (tam kde viry vstupují do růžové části diagramu), aby vytvořili "spojení tří". Prasata domácí vytvářejí výbornou nádobu pro viry a přemístění prasat mezi euroázií a Severní Amerikou podnítilo tyto události.

Sčítáním počtu změn mezi sekvencemi S-OIV a současným prasečím nejbližším příbuzným naznačuje, že časování spojení spadá do dob někdy před 9 a 17 lety, záleží na segmentu genomu. To znamená, že předchůdci S-OIV byli přítomni na prasatech asi desetiletí a nedetekovaní se pohybovali. Množství sekvenční rozmanitosti pandemické větve naznačuje, že S-OIV přešla na člověka v lednu 2009, dobré 2 měsíce, než byla objevena. Nicméně autoři nebyli schopni rozpoznat přesný počátek pro absenci dostatku vzorků z různých míst světa a někde i velkými rozdíly mezi genetickými záznamy.

Autoři nenašli důkaz, že by změny v sekvenci vedly k doměnce, že vir se dobře adaptoval na člověka, nebo že by zvýšil zákeřnost. To odpovídá poznatkům, že současná propuknutí jsou spojena s mírnými příznaky. Byly zde však náznaky, že molekulární evoluce viru se může urychlit. Zjistili, že geny S-OIV mají větší podíl mutací než ostatní větve, což může znamenat, že virus se adaptuje na nového hostitele. Ale zatím nepanikřte, může to také znamenat, že mutace této větve jsou snáze detekovatelné.

90 let vývoje prasečí chřipky
V práci doktora Burke a hlavní autorky Shanty M. Zimmerové, M.D., asistant-profesor, University of Pittsburgh School of Medicine, popisují dočasné vymizení H1N1 viru u lidí v 1957 a následném znovuobjevení po 20 letech. Zmiňují malé propuknutí (230 lidí) H1N1 v 1976 mezi vojáky ve Fort Dix, New Jersey, které se nerozšířilo mimo základnu. Pozdějí, chřipka H1N1 se objevila mezi lidmi v Sovětském svazu 1977, v Hong-Kongu a severovýchodní Číně. Pečlivé studie genetických poačátků větve z 1977 ukázaly, že to nebyla větev z Fort Dixu, ale, převkapivě, měla blíže k větvi lidské z r. 1950. Řekla, že dáno genetickou podobností větví, znovuobjevení bylo pravděpodobně kvůli náhodným únikům v průběhu laboratorních výzkumů větve 1950, který byl zachován "jakoby zamražen".

Autoři mají hypotézu, že obavy z nákazy ve Fort Dix stimulovaly nával výzkumu H1N1 z 1976, které vedly k nešťastnému úniku a znovuobjevení dříve vymřelého viru v následujícím roku. Znovuvyvstalá větev H1N1 z r. 1977 pokračovala v pohybu mezi lidmi jako sezónní horečka dalších 32 let.

Ačkoliv původ je stopován do Mexika, přesný původ 2009 H1N1 pandemického viru není znám. Jelikož současná větev sdílí základy původních chřipek, je možné, že část populace je částečně imunní proti novému pandemickému viru.

Autoři rovněž vysvětlují, že nebezpečí vystavení viru není v úmrtnosti, ale v přenosu, tedy schopnosti přeskočit ze zvířete na člověka, přežít a mutacemi se adaptovat na nového hostitele. Viry chřipky H1N1 takovou schopnout v minulosti již ukázaly.

Nová H1N1 chřipka (prasečí)
Informace o novém H1N1 viru
Vir nové chřipky A H1N1 2009 vypadá, že je původem od prasat a obsahuje jedinečné kombinace genových segmentů, které v minulosti nebyly identifikovány.

NA a M genové segmenty pocházejí z výbavy euroasijské chřipky; původně byly odvozeny z čistě ptačí chřipky a pravděpodobně vstoupily na euroasijská prasata v r. 1979. Do vývoje stávající nové větve H1N1 tyto genové segmenty nebyly identifikovány mimo euroasii.

HA, NP a NS genové segmenty jsou původu klasické prasečí chřipky; pravděpodobně vstoupily na prasata okolo 1918 a jsou běžné v Severní Americe.


PB2 a PA genové segmenty jsou seskupením tří různých segmentů původu od prasečího viru; viry tohoto původu sestoupily na prasata v severní americe okolo 1998. Předci těchto virů jsou původem od ptáků.

BP1 genový segment je v "seskupení tří" a byl zanesen na prasata z lidí, rovněž okolo 1998; původně jde rovněž o ptačí chřipku.

Současná molekulární analýza nového H1N1 viru demonstruje, že virus má znaky evolučního vývoje charakteristické pro prase-člověk mezistupně přechodu chřipky A (podobné viry prasečí chřipky hlášeny původem v Iowě, Marylandu a Wisconsinu mezi 1991 a 2006).

Prasečí chřipka u prasat

[...]

Chřipka A byla prvně rozpoznána jako nemoc u prasat v r. 1918, což se shoduje s pandemií chřipky 1918-1919 u lidí. Vir H1N1 chřipky A byl prvně izolován z prasat v USA v r. 1930.

[...]

Počátek prasečí chřipky u lidí: pohled do historie
Rok 2007 reportuje 37 lidských případů chřipky prasečího původu v medicínské literatuře mezi roky 1958 a 2005: z těchto případů 19 v USA, 6 v Československu, 4 v Nizozemí, 3 v Rusku, 3 ve Švýcarsku, 1 v Kanadě, v Hong-Kongu. Dvacet dva (61 %) uvedli předchozí vystavení prasatům. Celková úmrtnost byla 17 %. Možná nebo limitovaná možnost přenosu z člověka na člověka reportována v některých případech.

Mezi prosincem 2005 a únorem 2009 11 případů infekce se "seskupením tří" viru prasečí chřipky A H1 bylo reportováno na Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC). [...] Sedm případů zahrnovalo blízké vystavení prasatům před nemocí. [...] [údaje o nákazách v odstavcích výše jsou dokladovány odkazem na publikace]

Vyhlídky na pandemii
Vědci a představitelé zdravotních organizací byli dlouho znepokojeni tím, že přeskupení viru chřipky A může zesílit na prasatech a stát se pandemickou větví.

Prasata se mohou nakazit viry chřipky A jak ptačího, lidského, tak i prasečího původu. Tím jsou prasata považována za nádoby pro mixování v nové viry, které mohou vzniknout jako skládanka z virů různých kořenů. "Seskupení tří" (genetického materiálu lidské, ptačí a prasečí chřipky) se přeneslo z prasata na člověka a stávající H1N1 větev vypadá na takto sestavený vir.


Protože nový H1N1 vir je původu od prasat, je podstatně odlišný od lidské chřipky A H1N1; proto velká část populace může být citlivá na infekci a sezónní vakcína H1N1 větve pravděpodobně neposkytuje ochranu. Tyto vlastnosti zvyšují pandemický potenciál nové větve.

Pro zajímavost, pandemie 1918 začala s relativně lehkou vlnou na jaře 1918. V průběhu té doby, propuknutí byla hlášena v Evropě a USA, zejména ve vojenských výcvikových táborech nováčků pro výcvik na válku v Evropě. První vlnu následovaly dvě další na podzim a v zimě 1918-19, které bylo mnohem těžší. Druhá, obzvlášť mocná, se rozšířila během 2 měsíců přes celou Zemi.

Jsou-li zveřejněné podklady věrohodné, dá se sestavit následující shrnutí:
  1. Nový vir prasečí chřipky má původ v ptačí, prasečí i lidské chřipce.
  2. Nový vir neobsahuje genetické změny, které se považují u viru 1918 (prasečí) nebo viru ptačí chřipky za příznivé k tomu, aby se přizpůsobil pro člověka, tvrdí výzkumná zpráva. To znamená, že jiné genetické kompenenty nového viru musí být zodpovědně za schopnost šíření z člověka na člověka.
  3. Ani jedna ze změn nezasahuje do proteinu zranitelného antivirotikami jako Tamiflu nebo Relenza (nejrozšířenější antivirotika).
  4. Ve vývoji viru mělo hrát roli převezení prasat z euroasie do severní ameriky. Zatím nejpřímější vysvětlení je, že k výslednému přemístění došlo mezi klasickou prasečí chřipkou a euroasijsou prasečí chřipkou na praseti infikovaném oběma chřipkami.
  5. Prasata domácí slouží jako živá laboratoř pro křížení virů, neboť prase může být nosičem různých druhů virů.
  6. Nebezpečí vystavení viru není v úmrtnosti, ale v přenosu, tedy schopnosti přeskočit ze zvířeta na člověka, přežít a mutacemi se adaptovat na nového hostitele. Viry chřipky H1N1 takovou schopnout v minulosti již ukázaly.
  7. V posledních desetiletich jsou dokladovány výskyty přenosu chřipky z prasete přímo na člověka.
  8. Některé nákazy prasečí chřipkou od r. 1976 byly pravděpodobně způsobeny únikem při testech v laboratořích.
  9. Prvotní přenos z prasete na člověka musel proběhnout nedávno těsně před propuknutím epidemie.
  10. Ačkoliv původ je stopován do Mexika, přesný původ 2009 H1N1 pandemického viru není znám.

sobota 18. července 2009

Jak nám očkování prodloužilo život

Následující text vznikl volným převzetím z http://www.healthsentinel.com/ a Dvě století oficálních statistik.

Spalničky
Spalničky Británie, logaritmické měřítko, větší obrázek po kliknutí
Graf výše zachycuje počet úmrtí v Británii na spalničky v logaritmickém měřítku. Svislá osa udává počet úmrtí, vodorovná jednotlivé roky 20. století. Poznáte, kdy bylo uvedeno v praxi očkování? Zobrazíme-li data v lineárním měřítku a zaneseme zároveň všechna ostatní úmrtí kojenců, získáme tento graf:
Spalničky Británie + ostatní úmrtí, lineární měřítko, větší obrázek po kliknutí
Modrou barvou jsou vynesena úmrtí na spalničky na 1 milión kojenců. Druhé dvě křivky jsou celková úmrtí na 2 tis. kojenců podle dvou zdrojů: pokud by měly být všechny křivky ve stejném měřítku, bude růžový/zelený graf 500x výše. V roce 1988 bylo uvedeno očkování. V logaritmickém měřítku je zaznamenatelný skok, který je také vysvětlován tím, že lékaři před očkováním spalničky podezírali, po očkování zase spalničky přestali předpokládat.

Neštovice
Neštovice (šedá barva) Británie, větší obrázek po kliknutí
Překlad k obrázku výše (počet úmrtí na 100 tis., neštovice šedou barvou):
  • očkování uvedeno v r. 1798
  • povinné očkování v r. 1853
  • zákon zajišťující zpřísněný dohled na povinnost očkování v r. 1867

Obrázek není sám o sobě příliš zajímavý, za zmínku stojí nárust úmrtí po uzákonění povinnosti očkovat. Jde-li o neštovice, jsou k dispozici pozoruhodná data. V oblasti Leicesteru, na rozdíl od zbytku území v Anglii, se od očkování upustilo 1882 až 1908:


MěstoPoč. obyv.PřípadůÚmrtíÚmrtí na počet nemocných
Londýn 1900-026 mil.9659159416,5
Glasgow 1900-02780 tis.341737711,0
Sheffield 1887-88300 tis.70666889,7
Leicester 1892-94200 tis.393215,3
Leicester 1902-04200 tis.731304,1

Zjevně nejlepší šanci neumřít na neštovice měli obyvatelé Leicesteru, kteří nebyli "chráněni" vakcínou.

Černý kašel
Černý kašel Británie, počet úmrtí na 100 tis. obyvatel, větší obrázek po kliknutí
Opět je názorně vidět trend, do kterého v 50. letech vítězně vstupuje očkování.

Ostatní nemoci
Spalničky, spála, tyfus, černý kašel, záškt USA, počet úmrtí na 100 tis. obyvatel, větší obrázek po kliknutí
Překlad k obrázku:
  • Measles -- spalničky
  • Scarlet fever -- spála
  • Typhoid -- tyfus
  • Whooping Cough -- černý kašel
  • Diphtheria -- záškrt

Z obrázku je patrný trend snižování nemocnosti populace bez ohledu (navzdory) zavádění vakcín. Zlepšování zdravotního stavu souvisí se zkvalitňováním života obyvatel: zlepšování hygienických podmínek, přístup k pitné vodě, dostatek jídla, vytápění ap.

Chřipka
Jde-li o očkování proti chřipce, našel jsem následující graf:
USA: úmrtí na chřipku (na 100 tis. obyvatel) a rozšíření vakcinace proti chřipce, větší obrázek po kliknutí
Hnědá křivka je počet úmrtí na chřipku (levá osa), modrý graf je pokrytí obyvatelstva vakcínou (pravá osa). Názor si uděláte sami.

Na tomto místě bych ještě uvedl drobný výtah z knížky Eleanory I. McBean, Ph.D., N.D., a to z pasáže o španělské chřipce roku 1918:
Pozn.: zvýraznění v citovaných článcích je provedeno mnou, [text] případně dopsán

První světová válka netrvala dlouho, takže výrobcům vakcín se nepodařilo udat všechny zásoby. Tím, že firmy byly (a stále jsou) k tomu, aby generovaly zisk, rozhodly se prodat zásoby zbývající populaci. Takže vyhlásili do té doby v USA největší očkovací kampaň v historii. Jelikož nebyla epidemie, na kterou by se mohli odvolat, použili jiný trik. Jejich propaganda hlásila, že vracející se vojáci přijdou z různých cizích zemí s různými druhy nemocí a každý musí dostat všechna očkování dostupná na trhu.

Lidé jim uvěřili, protože predevším chtěli věřit svým doktorům, a také vracející se vojáci určitě byli nemocní. Nevěděli, že to bylo z vakcín od doktorů. Nevěděli, že to byly doktory způsobené nemoci, protože armáda doktorů takové věci neříkala. Mnoho vojáku bylo vyřazeno z života těmito léky. Mnoho zešílelo z postvakcinální encefalitidy, ale doktoři to označovali jako šok z výbuchu, přestože mnoho z nich neopustilo americkou půdu.

Směs nemocí přinesena jedy z mnoha vakcín zmátla samotné doktory, protože nikdy nezažili roztok tolika rozličných vakcín. Nová nemoc měla příznaky všech nemocí, kterými byli lidi naočkováni. Byly to vysoké horečky, extrémní slabost, třes, poruchy trácení příznačné pro tyfus. Očkování záškrtu způsobovalo záduchu, pálení, horečky, otoky, bolesti v krku, dušení, [...] První dny tomu říkali Černá smrt. Ostatní vakcíny měly vlastní reakce: paralýza, poškození mozku, křeč čelisti atd.

Když se doktoři snažili potlačit příznaky tyfu silnější vakcínou, způsobili ještě horší tyfus, který pojmenovali paratyfus. Ale jak míchali silnější a nebezpečnější vakcíny k potlačení předchozí, vytvořili ještě horší onemocnění, pro které neměli jméno. Jak to pojmenovat? Nechtěli lidem říkat co to vlastně je, jejich vlastní Frankensteinovo monstrum. Chtěli hodit vinu na někoho jiného, tak to nazvali španělská chřipka. Zcela jistě to nebylo španělského původu a Španělé byli pohoršeni, že asociace na tuto svět bičující nemoc je má zostuzovat. Ale jméno se uchytilo a američtí doktoři a výrobci vakcín nebyli podezřelí ze zločinu devastace širokého rozsahu -- epidemie chřipky 1918. Jsou to teprve poslední roky, kdy výzkumníci vykopali fakta a pokládají vinu tam, kde patří.

Někteří z vojáků mohli být ve Španělsku než přišli domů, ale jejich nemoc pochází z jejich vlastních domovských táborů. Naši medici stále používají ty stejné vytáčky. Když jejich vakcíny (požadované pro cestování) vyvolají nemoc v cizině, využijí to jako podklad pro děsivou kampaň, aby se lidé mačkali v očkovacích centrech. Pamatujete vyděšení Hong-Kongskou, asijskou a londýnskou chřipkou? Tyto doktory-způsobené epidemie byly smíchány s běžnými nachlazeními, jež mají lidé každoročně.

Nyní (1976) [v r. 1976 v USA obdobná kampaň s prasečí chřipkou, jejíž jsme svědky dnes] jsme zpracováváni znovu výrobci epidemie-vakcín v jejich snaze vynutit si jejich další několikamiliónový rozmar. Jejich představitelé již mluvili s prezidentem Fordem ohledně zakoupení vakcín pro začátek v ceně 135 miliónů dolarů. Dokonce pojišťovny odmítly být účastny tohoto zjevně nebezpečného a podvodného schématu. Takže znovu, doktoři a představitelé firem vedou příslušná jednání s úřady k zajištění garancí proti případným miliardovým soudům, které mohou být vyvolány proti poskytovalům, bude-li očkovací kampaň představena jak je plánováno. [...]

Prohlášení výrobců vakcíny proti prasečí chřipce o neškodnosti je lživé a prohlášení, že bude chránit proti prasečí chřipce je lživé. 56 lidí zemřelo po aplikaci vakcíny, někteří do 48 hodin. Mezi doktory je zmatek a nesouhlas pokud jde o všechny aspekty vakcíny, od bezpečnosti a účinnosti až po nezbytnost, kdo by měl očkování dostat a kdo by měl být před ním varován.

Jejich děsící kampaň vyřvává, že prasečí chřipka je jako chřipka z roku 1918, která zabila 20 mil. lidí. Nemají použitelný krevní vzorek z epidemie r. 1918, aby to prokázali. Je tomu 58 let, kdy doktoři byli zmatení a nepoužitelní jako dnes. Tak jako tak, jedno je jisté -- španělská chřipka z 1918 byla nemoc vyvolána vakcínami, způsobena směskou jedů rozličných vakcín. Vojákům z Fort Doxu bylo řečeno, že mají prasečí chřipku, bylo napíchána velká škála vakcín stejně jako v případě chřipkové epidemie v r. 1918. Epidemie prasečí chřipky v Fort Dix nesouvisí s prasetem. V táboře nejsou prasata (leda bychom tak chtěli sarkasticky nazvat poskytovatele vakcín, kteří způsobili nemoci).

Aby byl zmatek ještě větší, doktoři vykládají lidem, že je zde mnoho druhů chřipek; jedna, kterou mají vojácí ve Fort Dix je chřipka AVictoria, jsou zde další kmeny viru chřipky, a také, že vakcína proti prasečí chřipce, kterou je mnoho lidí již chráněno, není účinná proti tolika typům chřipky. To bude použito jako únik v případě, že by se objevovalo více obětí. Doktoři budou tvrdit, že vakcína selhala, protože to byl špatný druh chřipky k vakcíně. [...]

To znamená, nebude epidemie prasečí chřipky dokud ji poskytovatelé vakcín nezpůsobí znovu, jako to udělali v roce 1918. Nezabije 20 000 000 lidí dokud se lidé nevystaví nemocem od očkování.

[...] [vzpomínky na 1918:]

Moje rodina odmítla očkování, takže jsme zůstali v pořádku po celou dobu.


[...]


Když byla chřipka na vrcholu, všechny obchody byly zavřeny, stejně tak školy, podniky -- dokonce nemocnice, neboť doktoři a sestry dostali také vakcíny a leželi s chřipkou. Na ulicích nikdo nebyl. Bylo to jako město duchů. Viděli jsme, že jsme jediná rodina, co nedostala chřipku; takže mí rodiče chodili od domu k domu zjišťovat okolo nemocí, protože bylo nemožné sehnat doktora. [...] Nikdo z naší rodiny nedostal chřipku -- dokonce ani rýmu -- a to byla zima s hromadou sněhu.

[...]

Bylo 7x více nemocí mezi očkovanými vojáky než mezi neočkovanými civilisty a jejich nemoci byly ty, proti kterým byli očkováni. Jeden voják, který se vrátil ze zámoří mi řekl, že vojenská nemocnice byla naplněna případy dětské obrny a podivoval se, jak je možné, že dospělý člověk má dětskou obrnu. Nyní víme, že dětský obrna je vedlejší účinek jedů ve vakcínách. Doma nedostali obrnu, dokud nebylo po očkovací kampani 1918.


USA: hnědá křivka -- úmrtí na chřipku (na 100 tis. obyvatel), větší obrázek po kliknutí
Graf úmrtnosti na různe nemoci, hnědou je chřipka, velký počet úmrtí po r. 1918.

Shrnutí:
  1. Z nasbíraných statistik ohledně úmrtnosti a onemocnění za posledních 200 let v USA/Británii je patrné, že zdravotní stav lidí se neustále zlepšuje.
  2. Z nasbíraných statistik je dále patrné, že uvedení vakcín nemělo na průběžné zlepšení zdravotního stavu prokazatelný vliv.
  3. Zlepšování zdravotního stavu souvisí se zkvalitňováním života obyvatel: zlepšování hygienických podmínek, přístup k pitné vodě, dostatek jídla, vytápění ap.
  4. Byla/jsou prováděna povinná očkování, přestože nemoce se téměř nevyskytují a/nebo měly sestupnou tendenci.

Závěr: není to uvedení/provádění vakcín, co stojí za trvalým zlepšovaním zdravotního stavu obyvatelstva.